...

Bye the Isle of Man! Hi Cayman Islands! :)

pondělí 5. prosince 2011

Cayman Island TURTLE FARM

Kajmanské ostrovy byly kdysi dávno objeveny Kryštofem Kolumbem. Nenazval je ale tak, jak je známe dnes my - nýbrž Las Tortugas, neboli želví ostrovy.A tak jsme v sobotu, konečně, vyrazili s J. na místní želví farmu okouknout, co tak zaujalo už Kryštůfka.
A stálo to za to. V aktivity centru jsme si zakoupili zvýhodněné lístky a pak už pokračovali fárem do West Bay - neboli Západní zátoky, kde se farma nachází.Jako první jsme viděli obří - dospělé mořské želvy v tzv. Breed Pond ( Chovné jezero). Velkolepá podívaná na monstrózní vodní tvory při jejich synchronizovaném plávání. Občas to teda zakolísalo a nějaká ta srážka byla, ale vše bylo bylo tak elegantní, jako by to bylo ve scénáři.

A dokonce jsme si mohli pochovat želví miminka!
Plni nadšení jsme se přesunuli o pár kroků dále, kde na nás čekaly "Touch Tanks" - kde se želvy mohli hladit, sahat na ně a dokonce se s nimi fotit, když si jednu chytíte a jemně ji přidržíte než cvakne spoušť. Nádhera a tak my jsme samozřejmě lovili a lovili, menší a pak i větší a byl to supr pocit, mít takovou želvu v ruce. Některé byli hodné a nechali se pěkně vzít a pózovali pro fotoaparát či kameru, jiným se zrovna nelíbilo, že jsou vyrušeny při své činnosti a dožadovaly se urychleného navrácení do svého domova zuřivým hrabáním svých ploutviček.
Dalším vzrůšem byla nádrž s predátory ;) Fotografie vyšly na výbornou a my jsme viděli žraloky, divno-ryby a různé mořské ppotvůrky.
Pak jsme si nasadili brýle, masku a šnorchl a pluli si prohlédnout rybky a želvy pod mořskou hladinou a také nahlédnout prosklenou stěnou pod hladinu v nádrži s predátory.
Následně jsme se prošli příodním okruhem, kde jsme měli možnost pozorovat krásné motýli a také vidět super velkého krabíka poustevníka, kterému se nejdřív něchtělo ven z ulity na foto, tak ho musel J. trošku vyklepnout :)

Pak jsme taktéž viděli ještěrky velké - malé iguanky, papoušky a další ptactvo.A znovu jsme si šli vylovit nějakou tu želvičku na pochování. Paráda!



Želví farma stála rozhodně za to a určitě to je jedna z atrakcí na Kajmanech, co by si člověk neměl nechat ujít.
Nám se tam líbilo strašně moooc!


pátek 25. listopadu 2011

Den díkuvzdání

Každý čtvrtý čtvrtek v listopadu , TEDY DNES, slaví severo - američané (USA) svátek Díkuvzdání. Původně se svátek slavil po dožínkách, kdy Poutníci (první američtí osadníci) a původní obyvatelé Ameriky děkovali za první úrodu.
Američané zpravidla hodují a slaví 4 dny, přestože pátek není státním svátkem, většina si bere dovolenou. Klasikou je nadívaný krocan ( krocana mají v Anglii na Vánoce), dýňový koláč (to nevím, jak chutná a možná dobře). Kajmany sice tento svátek výrazněji neslaví (a není volno), ale pro své americké obyvatele a návštěvníky mají všude nápisy a akce.

a tak ( poprvé a naposled zřejmě) dnes vzdávám díky - po svém :
- své rodině, za to, že je, byla a bude - tu (i tam - i přes půl světa) vždycky pro mě :)
- přátelům, za to, že trpí se mnou, povzbuzují, někteří ví, o čem mluvím, někteří prožívají to samé a možná trpí ještě víc, no prostě za to, že mě dokáží rozveselit a přežít to všechno :)
- své hostující rodině, za to, že mě pozvali na Kajmany a za to, že to nebylo na tak dlouho, na kolik sem původně byla ochotná přistoupit a za to, že vím, jak některé věci v mém životě dělat nechci a (snad) nebudu
- mým zvířecím přátelům - pejskům, za to že jsou a nechají se ode mě cvičit, rozmazlovat, venčit a hladit a nikdy nemajií dost!
- a samozřejmě dožínkám!!!! které ať kdo chce, co chce říká, jsou důležité, protože z nich je člověk živ - ale mnohem větší dík vzdávám dožínkám českým, protože co je u nás velké, je v Americe malé (a stojí to víc!) a máme nejlepší jídlo na světě!!!! ;))

Díky, Díky, díky :)
..za český bramborový salát, klobásku, řízeček, cukroví, české tiramisu, kokosovou buchtu a kokosové kuličky Rafaelo,  BeBe metrovku - těším se na vás :)

čtvrtek 24. listopadu 2011

Pohled do minulosti..

..a do budoucnosti.
Dnes jsem se přenesla myšlenkami tak trochu do minulosti, kdy jsme ještě jaké malé děti posílali pohledy z dovolené, táboru, z chaty nebo od babičky. Nejdříve koupit pohled, napsat vzkaz, co děláme, co jsme měli k obědu a že se těšíme na shledání. Pak olíznout zakoupenou známku, přilepit na vyznačené místo a hurá s pohledem do schránky...No tak něco podobného jsem si dnes připomněla. Obklopena mobilíními přístroji, emaily a mmskami jsem si připomněla, jaký je to zážitek si jít poslat pohled(y).
Už o víkendu jsem začala na pláži vyplňovat prázdné pohledy adresami a přáníčky. A dnes jsem se se šesti vydala na místní poštu. Paní za přepážkou mi prodala kajmanské známky a pak už jsem jen do "namáčítka" (do té mokré houbičky) připlácla každou známku a lepila...šup do mezinárodní pošty a....letí / jedou / plujou k VÁM :D Snad se budou líbit ;))





středa 23. listopadu 2011

Kajmanské ostrovy II.

Po téměř 4 týdnech na Kajmanech to tu už docela znám. Vím kam jet, kde co je, kde co bude a kde co bylo ;)
Ono se není co divit, není to tu zas tak velké - menší než Man, přesto v některých ohledech větší. Dvoj- až tří- porudé silnice tu nejsou nic nového..a v rušných hodinách se snadno dostanete do zácpy.. Když přijedou obří zámořské lodě populace na ostrově se značně znásobí.
Mezi nejkrásnější "pravé karibské" pláže patří bezpochyby Sedmi - mílová pláž, která však ve skutečnosti měří prý jen 5 a půl míle...ovšem navazují na nic další pláže, takže otázkou je, kde je vlastně konec a kde začátek.
Pokud je počasí přívětivé, najde tu člověk kromě bílého písečku hlavně nedozírné množství průzračné teploučké tyrkysové a modroučké vody! Ráj na zemi lehnout si na lehátko či do houpací sítě a vstřebávat blahodárné sluníčko, čachtat se a plavat si nebo si stavět zámky - z písku nebo vzdušné, jak komu libo. A když někdo zatouží po změně, dobrodružství, může nasednout na plachtničku, vodní skútr nebo se naopak potopit pod hladinu.


Každopádně jsou Kajmany dobré místo pro úžasné fotografie. Západy slunce, pláž, zvířátka..To mi připomíná, že jsem dnes měla štěstí a nepřejela jsem iguanu co si to štrádovala přes silnici a slunila se u toho...tak tak to stihla mezi auty na druhou stranu...Iguany jsou chráněné - tak ani nevím, co by se dělo, kdybych se jí nemohla vyhnout..Asi celostátní pátrání :D
Nakupování tu je samostatná kategorie...Začneme od nejjednoduššího a to je oblečení..Jelikož ho tu moc nepotřebujete, ani ho tu moc nekoupíte..dají se sehnat plavky, plážové oblečení a pak sposta triček s reklamními Kajmanskými naápisy. No a to je tak včechno...nic moc pro nákupní fanynky...ale najdou se tu pro ně zase jiné věci.
Hlavními lákadly jsou tu nákupy bez daní a poplatků..obchodníci lákají hlavně na značkové hodinky, zlato a klenoty -  v mrazácích s hlídacími psy (rozuměj : obchody jsou zvýšeně klimatizované, při průchodu před nimi na člověka dýchne mrazivý závan a ochranka hlídá všechny vstupy kolem dokola).
A pak tu jsou samozřejmě prodejny se suvenýry, které nabízejí různorodé předměty od přívěsků, magnetů a pohledů přes hrnky, dobroty a speciality až k tričkám, plyšákům a pod.
Život je tu malebný, pomalý ( hlemýždí co se týče většiny černochů, kteří se plouží neskutečně pomalou rychlostí, která neustále udivuje).

úterý 15. listopadu 2011

Pouštění želv na svobodu a ponor bez namočení

V neděli jsem po ranním pobytu v bazénu a po návštěvě pirátské akce pro děcka vyrazila na procházku s jasným cílem - dojít do místa zvaného Safehaven, kde se měla od 4 hodin odpoledne konat kace, kterou jsem nechtěla zmeškat. Pod patronátem místní želví farmy a za přispění sponzorů se tu konalo vypuštění želv odchovaných farmou na svobodu. Lidé se plní očekávání tlačili kolem označené cesty želv do moře a někteří dokonce čekali ve vodě na to, aby jim mohli zamávat na jejich velkou cestu. Farma vypouští želvy každý rok během pirátského týdne, a podporuje tak jejich volně divoce žijící počty, které bohužel nedosahují velkých cifer. Hlavním důvodem je jejich dobré masíčko, díky kterému jich bylo hodně loveno a zabito.


Po dlouhém čekání - plánované vypuštění ve 4 hodiny se opozdilo až na něco po půl 5. Pak to ale bylo moc krásné, jako první byly vypouštěny jednotlivými platícími podpůrci těchto krásných zvířátek malé bejby želvičky a po chvíli přišly na řadu i jejich větší bratříčci. Někteří si zakoupili - sponzorovali želvu s GPS a tak mohou sledovat, kde se jejich želva právě nachází :)



V pondělí jsme měli státní svátek a tak jsme s Amandou a děckama konečně mohli na ponorku - a taky konečně jela! Nejprve nás loď převezla od břehu na moře, kde byla "zaparkovaná" ponorka, do které jsme hezky pozadu slezli po žebříku.

Pak už jsme si hezky posedali po obou stranách úzké ponorky a koukali kulatými okýnky pod vodní hladinu. Ponorka začala klesat a stop pod hladinou začalo přibývat...Mínus 5 stop, mínus 50 stop...Korály, rybičky...Hooodně modrý vody kolem...50% krásného bílého písku produkovaného rybičkami z..zezadu:D (JOOO, jsou to jejich výkaly, pro milovníky bílého písku :D)

Nakonec jsme klesli až tak hluboko - ke dnu - do 105 stop (cca 35 metrů pod mořskou hladinu)..Z toho nejlepšího, co jsme viděli, stojí za zmínku Lion  Fish ( Perutýn ohnivý) - jedovatá rybí potvora, predátor, který hubí zdejší populaci ryb, ale nemá přirozeného nepřítele, a proto musí být jeho počty redukovány lidmi. Dále mořská želva - krásné ladné pohyby, když proplouvá mezi korály a hledá potravu. Také Barakudu jsme viděli a rybu Angelfish.
Po úspěšném vynoření jsme dostali certificát o absolvování a s dojmy se rozjeli zpátky k pevnině...

neděle 13. listopadu 2011

Piráti z Karibiku připluli na Kajmany

V sobotu 12.11. 2011 přistáli ke jásotu přihlížejících davů lidí na Grand Cayman piráti! Začíná tu totiž historicko- kulturní festival Pirate Week - Pirátský týden. První piráti se ovšem objevili na ostrově již před slavným (a symbolickým) vyloděním. Já jsem první viděla v pátek, kdy jsem v podvečer vyrazila do George Townu, kde se všechny akce odehrávají. Tam byla na programu soutěž kostýmů - kde soutěži malí, staří, velcí i malí. Po představení každého soutěžícího přihlížejícím divákům a odborné pirátské porotě, byli vyhlášeni vítězové - první tři umístění v každé ze tří kategorií - děti do 5 let, děti do 18 let a dospělý nad 18 let.


Po procházce mezi směsicí pirátů, turistů, místních černochů a běhajících dětí stačilo čekat na plánovaný ohňostroj. Ten byl velkolepý a i když je každý ohňostroj vlastně to samé, tenhle byl opravdu moc pěkný.


V sobotu bylo na programu již zmíněné vylodění.Nejprve byl dav vystrašena ohlušen výstřely jako z děla - a to proto, že byly z děla..teda jen jako samozřejmě..pyrotechnici se pěkně vyřádili a celé město se třáslo nad výbuchy z hlubin moře i kolem celého přístavu..Nejhezčí moment nastal samozřejmě po připlutí pirátských korábů ke břehu, kde se mohutným řvoucím "AAAARRRR!" vyskákali piráti na molo. Osobně mě nejvíce zaujmul Jack Sparrow, tedy je ho představitel, který jako by z oka vypadl Johnnymu Deppovi, jež ho ztotožňuje v jednom z nejznámějších filmů o karibských pirátech - tedy v Pirátech z Karibiku.

Poté se rozjela velká pouliční párty, kde na velkých vozech (trochu jako v Riu) projížděli městem různá zobrazení, týkající se především mořského života a života na Kajmanech a samozřejmě pirátů!

Hodně hudby, pískání na píšťalky, lidi všude kolem, zábava..a i mnohem víc.Po skončení průvodu se v ulicích rozvoněly různé místní pochutiny (já radši nic nezkoušela - člověk nikdy neví)..

A zábava a pirátský motiv se bude prolínat celým týdnem až zase do dalšího víkendu, kdy se můžem těšit na další velkolepé oslavy.

pondělí 7. listopadu 2011

Výletní víkend

Zase minul další víkend a já mám opět nové zážitky z Kajmanů...takže šup sem s nimi!
Středeční relaxační ráno jsem strávila u bazénu, což je dycky fajn ;) věčně tam nikdo není, přesto že k němu mají přístup i dlaší obyvatelé,takže to je supr! Na polední jsme vyrazili s rodinkou (bez Simona teda, ten je v Londýně) do kina na Puss in Boots (Kocoura v botách) - animovaný film o novodobém kocourovi v botách z populárního dětského filmu Shrek (čti Šrek) - a samozřejmě nemohly chybět tak oblíbené kocourovi "psí" kukadla :) Po polední pohádce jsem zůstala v Camana Bay, abych to tam trochu objevila..Jedním z mých cílů bylo vylézt na rozhlednu a kouknout se na ostrov pěkně z výšky..Přesto, že průvodce slibuje pěkný rozhled na ostrov z ptačí perspektivy, musím bohužel konstatovat, že kajmanský ptáček teda moc vysoko nelétá...při mém strachu z výšek tohle byla slabota. Viděla jsem sice na obě strany moře, ale pěknější výhled by byl zaručen snad leda při výšce cca dvojnásobné...a nebo při letu helikoptérou, který zde nabízejí (ale který však není zadarmo, jako vyhlídková věž!).

Poté jsem se prošla "Camana Way", tedy cestou, která spojuje Camana Bay s pobřežím a Sedmi-mílovou pláží a poté prošla mezi hotely na pláž, kterou jsem bílým písečkem prodila pěkně směr sever, k jejímu hornímu cípu..došla jsem k hotelu Ritz-Carlton, kde se zrovna konala svatba na pláži..hezké! Až na tu srandovní podívanou, kdy mají na sobě všichni kvádra a jsou nastrojení a pak šmajdají v písku v pantoflích :D haha
Za Ritzem jsem zase prošla zpět na cestu a šlapala si to zpět k autu. Večer jsem si zase po dlouhé době (od července zhruba) dala Baked Potato a znaveně zalehla :)

V neděli jsem dopoledne vyzila směr východní oblast Grand Kajmanu přes Bodden Town až do Botanické zahrady Královny Alžběty II. A to stálo za to, neboť tam jsem viděla další netradiční obyvatele tohoto ostrova. Iguany modré - obří ještěrky - které jsou tu k vidění jako na jediném místě na světě a jsou přísně chráněné. No když jsem viděla první z nich, měla jsem velký respekt, bůhví, zda má ten vystřelovací vytahovací jazyk, kterým si mě namotá k sobě, či zda chodí moc blízko nebo kouše, či je to snad jedovaté??? A pak když vylezl ještě větší kámoš z houští, to jsem si teda říkala, že to bude krátká návštěva...Ale pak jsem vypozorovala a objevila jasná pravidla..Iguany můžou kousat, proto se nesmí hladit, krmit nebo na ně sahat - jen dívat a fotit.(napsáno na tabuli) Vystřelovací jazyk nemají jen normální, krátký.(odpozorováno od pijícího iguany) A když k nim přijdete blíž a fotíte je, jen strnou a koukají, takže super modelky :D Ale běhat umí taky pěkně rychle, na to jak nemotorní jsou - musí dost zvedat nohy aby neškobrtly o drápy.


Kromě nejlepší atrakce - Iguan - jsem viděla také Kajmanského papouška, želvu, kachny, ptáčka jménem Bananaquit a malý ještěrky a samozřejmě spoustu rostlin, stromů a keřů.



Odpoledne jsem ještě vyrazila na Seven mile beach zaplavat si v moři, které bylo opět krásně teplé. Večerní procházkou po pláži jsem zakončila volný den a jela vstříc pracovnímu týdnu zpět na apartmán.

čtvrtek 3. listopadu 2011

O Kajmanských ostrovech

Nebojte, nebudu vás zatěžovat dějepisnými fakty ani ekonomickými žblebty...jen vám (snad) přiblížím, jak to tu prostě a jasně vypadá "normálně", když se člověk zrovna nečvachtá někde v moři či v bazénu a neplave s rejnoky.
Ostrov je malý, ale přesto se liší od podobně malého ostrovu Man. Silnice jsou tu větší a často dvouproudé (až tříprodé). Zajímavostí je, že auta jsou tu klasicky americká, tedy s volantem jako u nás vlevo, ale řídí se tu jako v Anglii - tedy na levé straně. My máme pěkného velkého Forda, s vychytanými funkcemi jako je kamera při couvání, sledování mrtvého úhlu a ovládání hlasem atd.

Jelikož ráno se sjíždí všichni obyvatelé do George Townu, kde naprostá většina z nich pracuje, nejsou tu žádnou vyjímkou zácpy. Ty jsou běžné každé ráno a potom odpoledne, když pracanti zase končí.
Další podivuhodností jsou volně pobíhající slepice, které zvesela přebíhají silnici či si na ní zobou, co se tam najde.Jsou po celém ostrově, místní se zřejmě nestresují nějakými výběhy a tak když by si chtěl někdo "ulovit" něco k večeři...
Každý kruhivý objezd má své jméno...usnadňuje to asi orientaci, přece jen kruháče rostou jako z vody a pak " u kruháče" je dost obecné.

Hlavní sezóna na Kajmanech je od prosince do dubna. Ne, že by tu bylo v těchto měsících nejtepleji, není tu totiž přehozené období jako např. v Austrálii, ale v těchto měsících je tu "suché" období, to znamená, že nějaké přeháňky či srážky obecně jsou případně jen ojedinělé.Teplota se v těchto měsících pohybuje v průměru kolem 28 stupňů Celsia, kdežto v létě sahá až o 4 stupně výše. V létě a poté také v období hurikánů tu ale není tak pohostino jako v měsících zimních.
Co je logické, ale člověka to zrovna při pomyšlení na ráj na Zemi nenapadne je fakt, že tu jsou komáři. V minulosti (dočetla jsem se v místním průvodci), když to tu osídlovali po Kolumbově objevu první obyvatelé, byly ostrovy neobyvatelné a lidé, co se tu usadili téměř nemohli vycházet z příbytků..naštěstí moderní doba a moderní hubící jedy nám pohyb venku dovolují. Za týden svého pobytu jsem na vlastní oči viděla jednoho komára..je pravda, že více jich bývá večer, kdy už jsem doma a nebo v některých specifických částech ostrova - kde naštěstí nejsem..Ostrov je sprejován z letadla - proti komárům..a lidé mají na svých zahradách často "lapače" (reklamy na ně jsou dost populární). Každopádně je chytré případně použít (a předtím zakoupit repelent).
Samozřejmě je tu poměrně velká koncentrace černochů...nevím přesná čísla (kdo chce, nechť si zjistí), ale bude jich tu kolem poloviny nejméně (z celkového počtu obyvatel). My máme oblíbeného černocha - prodavače denního tisku, u kterého vždy zastavíme ráno cestou do školy, Amy mu podá drobné a s přáním hezkého dne si odvážíme noviny.
Celkový dojem bych přirovnala k podobným světovým turistickým destinacím (Egypt např.), kde kolem a v hotelovém komplexu je vše nablýskané a krásné, upravené a připravené, ovšem za hranicemi všeho je svět nějaký jiný, chudší. Tady je centrum hlavního města samozřejmě zaplněno mnoha bankami, ale pokud se jede na druhou stranu ostrova, naskytne se člověku pohled na přízemní menší domečky z papundeklu (izolace zřejmě není potřeba), které vypadají jako postavené přes noc, zahrady často nemají žádné či pouze provizorní plotečky a celkově vše vypadá prostě chudší.

Nedivím se, že "moje rodina" tu nebude zůstávat..Kdybych měla tu šanci, asi bych se sem nestěhovala..už kvůli hnědým banánům v obchodě( u nás by si tohle snad nikdo nekoupil, ani by to snad nedali do prodeje a tady za to chtěj majlant).Ale samozřejmě ne jen kvůli nim - hezké místo pro dovolenou, týden dva, ale život tady asi není nic pro mě ( a pro spoustu dalších "normálních Evropanů).